Před seskokem do hlubiny Helmutovi samozřejmě mravenčilo v žaludku, ale za letu vzduchem pak poprvé prožil několikasekundový stav beztíže, vyvolaný na maximum vybičovaným pudem sebezáchovy. Tyto pocity většina lidí nezná, neboť v běžném denním životě se s nimi nesetkají. V okamžiku, kdy byl volný pád zachycen a přešel do kyvadla, zažil Helmut Kiene vrcholný, ničím jiným než vlastní zkušeností zprostředkovatelný pocit překonání nebezpečné situace a zachování vlastního života.
Díky lékařskému výzkumu dnes víme, že v organismu člověka a zvířat dochází při pocitu ohrožení života k vylučování hormonů do krve, mj. i adrenalinu (produkt nadledvinek), čímž se dosahuje okamžité pohotovostní reakce na vnější nebezpečí. Tzn. že v extrémně krátkém čase jsou zmobilizovány enormní silové rezervy. Příroda nás tímto nouzovým systémem vybavila proto, abychom v kritických situacích získali co nejvíce energie, potřebné pro přežití. Ať už v boji nebo na útěku. Odtud vznikl i anglický termín Fight and Flight Syndrom. V opravdu nebezpečných situacích se tak může hladina adrenalinu v krvi vyšplhat až na 300 násobek své normální hodnoty. Z toho je síla nouzového systému organismu dostatečně zřejmá.
Podle Dr. Ludwiga Geigera reaguje lidské tělo na takovýto adrenalinový šok následujícím způsobem:
- zvyšuje se čerpací výkon srdečního svalu
- výrazně vzrůstá krevní tlak
- zužují se kožní cévy, čímž je umožněno zvýšení přívodu krve do kosterního svalstva
- rozšiřují se průdušky, zvyšuje se míra okysličení krve a stoupá hladina krevního cukru
V rámci výzkumu tohoto fyziologického jevu dospěli ještě odborníci k jednomu důležitému poznatku. Lidský organismus pod vlivem stresu produkuje také opiáty, přesněji řečeno endogenní morfiny (zkráceně endorfiny). Protibolestivý účinek těchto opiátů, které se tvoří v mezimozku a přes podvěsek mozkový jsou následně vylučovány do těla, je, podobně jako již zmíněný adrenalinový šok, důmyslným vynálezem matky přírody. Například horolezec, kterému jde o život, si případná bolestivá zranění uvědomí (respektive pocítí je) až mnohem později než za normálních okolností. Podobně je tomu tak i v případě dvou soků při nějaké vážnější rvačce, kdy na oba působí silný stres. Teprve až adrenalinový a endorfinový šok
pomine, ucítí člověk bolest. Endorfinový šok způsobuje kromě potlačení fyzické bolesti také pocity štěstí a uklidnění. Typické účinky endorfinů, tedy potlačení bolesti, euforie a uklidnění vegetativních orgánů vedou k vytvoření určité závislosti. Tato závislost se může projevovat např. u parašutistů nebo horolezců, jež nemohou kvůli špatnému počasí vyrazit za dobrodružstvím, jakousi abstinencí. Obvyklými abstinenčními příznaky je podrážděnost či vegetativní potíže. Docela na místě je tu srovnání s narkomany, kterým chybí obvyklá dávka jejich drogy.
|